Nejnovější příspěvky

Odpuštění

Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.
Efezským 4,32

Je mnoho bídy a nouze ve světě. Hlavní příčinou jsou naše mezi lidské vztahy. Jednáme spolu navzájem bez lásky, jsme žárliví a nedůvěřujeme si. V druhém člověku vidíme jen konkurenta a pracujeme proti sobě. Proč se potom divíme , že náš svět je naplněn nenávistí a stálým nepokojem? Můžeme na této situaci vůbec něco změnit? Jistě!

Člověku, který je smířen s Bohem, je možné vyjít s druhým člověkem. Ale napřed musí všechno souhlasit ve vertikálním směru. Teprve potom bude všechno fingovat i v horizontální rovině.

(Pokračování textu…)

Světlo světa

Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město na hoře ležící.
Matouš 5,14

Jestliže Pán Ježíš říká ke svým učedníkům: „Vy jste světlo světa“, , pak tím míní jejich svědectví ve světě. Náš způsob života jako následovníků Pána Ježíše má být pro každého v tomto světě viditelným světlem. Toto světlo je přiznáním učedníka ke svému Pánu. Tím je jasné, ke komu patří. Vyznávejme proto Krista všude a za každých okolností.

Jíme-li v restauraci, nestyďme se za svou modlitbu před jídlem. I to je naše vyznání Krista před lidmi.

(Pokračování textu…)

Poslání

Hospodin se k němu (ke Gedeonovi) obrátil a pravil: „Jdi v této ,své síle a vysvobodíš Izraele z rudou Midjánců. Hle, já tě posílám.“
Soudců 6,14

Když Bůh chce , pověří lidi úkolem nebo posláním, pak k tomu povolává takové, kteří se většinou nemohou vykázat žádnou lidskou silou, předností či kvalitou. David byl např. Nejmladším a nejméně významným synem ve své rodině, když Bůh pověřil proroka Samuela, aby pomazal tohoto mladého muže za krále Izraele. K apoštolu Pavlovi řekl Pán: „Měj dosti na mé milosti. Moje síla ve slabostí se dokonává.“

(Pokračování textu…)

Odmítnutí

Ať nikdo není nevěrný a bezbožný jako Ezau, který prodal prvorozenství za jediný pokrm. Víte přece, že když se potom chtěl stát dědicem požehnání, byl odmítnut. Neměl již potom příležitost k nápravě, ačkoliv ji s pláčem hledal.
Židům 12,16-17

Víte, kdo to byl Ezau? Vyrůstal se svým dvojčetem bratrem ve zbožné rodině. Ale nechtěl nic slyšet o Bohu a jeho požehnání. Právo prvorozeného – Boží nařízení – s kterým bylo spojeno požehnání – neznamenalo pro něho nejprve nic. Vyjádřil to tím, že prvorozenství prodal za nepatrnou cenu jídla z čočky. Ale nezůstalo to bez následků. O Boha se Ezau nadále nestaral. Požehnání by však rád od otce dostal. Byl však zavržen. Ani slzy nepomohly. Nebylo to nespravedlivě tvrdé? Nikoliv, neboť Ezau litoval jen ztráty požehnání. Neukázal žádnou lítost nad svým bezbožným jednáním.

(Pokračování textu…)

Muž z Nazareta

Bůh obdařil Ježíše z Nazareta Duchem svatým a mocí, Ježíš procházel zemí, všem pomáhal a uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově, neboť Bůh byl s ním.
Skutky 10,38

Když se Filip setkal s Pánem Ježíšem a byl jím povolán k následování, vyprávěl o tom svému příteli Natanaelovi „Nalezli jsme toho, o kterém Psal Mojžíš v Zákoně a Proroci, Ježíše, syna Josefova, toho z Nazaretu.“ Natanael však namítá: „Copak může z Nazaretu Přijít něco dobrého?“. Toto město nemělo tehdy dobrou pověst. K tomu jeho obyvatelé nechtěli nic slyšet o Ježíši Kristu a pokusili se ho svrhnout z hory, na kterém město stojí.

 

Co měl Filip dělat? Vyzval prostě svého přítele: „Pojď a viz!“ Natanael poslechl a poznal osobně Pána Ježíše. Sotva byl totiž u něho, řekl mu Ježíš jasně, kdo Natanael je. . V úžasu se Natanael zeptal: „Odkud mne znáš?“ Tu zjevil Pán tomuto muži, že on – Ježíš z Nazaretu, je zároveň Božím Synem, který zná každé lidské srdce a v každé době ví, kde se nacházíme. Všechny pochybnosti v srdci Natanaele byly odstraněny. Uvěřil a vyznal: „Ty jsi Syn Boží, Král Izraele.“

Nevím, co si vy o ,tomto muži z Nazareta myslíte a zač ho považujete. Chtěl bych vás však poprosit slovy Filipa: Pojďte a vizte! On vám může pomoci a osvobodit vás od břemene hříchu. On zemřel na Golgotě za vás.

(Pokračování textu…)

Mír

Ale v Kristu Ježíši jste se nyní vy, kdysi vzdálení, stali blízkými pro Kristovu prolitou krev. V něm je náš mír,..
Efezským 2,13-14

Již léta se nezabývají lidé tolik nějakou myšlenkou jako myšlenkou na mír. Toužíme po světovém míru. Kolik toho již bylo vynaloženo, aby lidstvo dosáhlo tohoto cíle. Avšak přes všechno úsilí o mír slyšíme stále o válkách, o hrozbách a úzkostech člověka.

Bible nás učí, že světový mír – snad už brzy – přijde. Ale tento mír nebude výsledkem lidského úsilí, bude uskutečněn samotným Bohem. Tisícileté království míru začne pod vládou Pána Ježíše Krista.

(Pokračování textu…)

Dvojí metr

Dvojí závaží se Hospodinu hnusí, falešné váhy nejsou nic dobrého.
Přísloví 20,23

Tento výrok platí především obchodníkům. Bůh požaduje, aby obchody byly poctivé a čestné, bez podvodů a klamu.

Dnes však chceme toto slovo použít všeobecně. Týká se i nás a toho, co vychází z našich úst. Podíváme-li se do svého srdce, nepoznáváme v něm také „dvojí metr“? Jednou naše slovo nevážíme na zlatých vážkách, podruhé sáhneme po lži z nouze. Ale přicházejí i okamžiky, kdy myslíme své slovo vážně, dáváme na to ruku a zaštiťujeme se čestným slovem nebo přísahou.

(Pokračování textu…)

Pojištění

Nikdo nevykoupí ani bratra, není schopen vyplatit Bohu sám sebe. Výkupné za lidský život je tak velké, že se každý musí provždy zříci toho, že by natrvalo neustále žíti měl a nedočkal se zkázy.
Žalm 49, 8-10

Žijeme ve světě plném nebezpečí. V mnoha oblastech nás mohou potkat nepředvídané události, které nás nemusí jen poškodit, ale za které můžeme draze zaplatit. Abychom byli před těmito nepředvídanými náklady uchráněni, nabízejí nám pojišťovací společnosti všechna možná pojištění. Tato ochrana není však zadarmo. Ptáme se mnohdy, zda vysoké prémie, které je třeba zaplatit, nám zaručí vždy dostatečnou náhradu ztráty, která nás potká.

(Pokračování textu…)

Poklad v nebi

…a řeknu si: Teď máš velké zásoby na mnoho let. Klidně si žij, jez, pij, buď veselé mysli. Ale Bůh mu řekl: „Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvou duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?“ Tak je to s tím, kdo si hromadí poklady a není bohatý před Bohem.
Lukáš 12,19-21

Děj se odehrává v Texasu.

Kazatel byl od jednoho velmi bohatého muže pozván k obědu do jeho domu. Po hostině ho dovedl hostitel na výšinu, odkud bylo vidět celé okolí. Texasan ukázal na naftové těžní věže a řekl: „Před 25 lety jsem neměl nic. Teď to všechno, co vidíte, patří mně.“ K jeho majetku patřily také lesy, které bylo vidět na západě, stejně tak stáda dobytky na východě a obilná pole na jihu. Neustále s uspokojením zdůrazňoval: „To všechno mi patří.“

(Pokračování textu…)

Dobrý pastýř

Já jsem dobrý pastýř. Znám své ovce a ony znají mne.
Jan 10,14

Pán Ježíš o sobě říká, že je dobrý pastýř, který dal svůj život za ovce. To se stalo tehdy na kříži na Golgotě. Po jeho smrti a vzkříšení se vrátil na nebesa. Přestal být tím naším pastýřem? Nikoliv. Zůstává milujícím, věrným a pečujícím pastýřem, stará se o všechny, kteří patří k jeho stádu. Jsou to všichni, kteří ho vyznávají za svého Spasitele a zcela mu důvěřují. I když je nyní ve slávě svého Otce, nezapomíná na žádnou ovci ze svého stáda. Je stále s nimi .

Zná hrbolatost cesty, kterou mají jít a ví o starostech, které jsou příčinou jejich slzí. Zná bolest rozloučení, ví o dětech, které rostou bez matky, o rodinách bez otce, o lidech, kteří jsou bez práce. Pastýř zná každý původ našeho neklidu. Věřící člověk ví, že pastýř zná své ovce a ovce znají jeho. Ví, že to s nimi pastýř myslí dobře a důvěřují mu. A tato důvěra otevírá dveře k dalšímu požehnání. Roste v jistotu, že Ježíš bude vždycky pomáhat a pást na zelených loukách, přivede je k tichým vodám potěšení. Proto můžeme říci: Hospodin je můj pastýř, nebudu míti nedostatku.