Nejnovější příspěvky

Opuštěn?

Dlouho ještě, Hospodine, na mne ani nevzpomeneš? Dlouho ještě chceš mi svou tvář skrývat ?
Žalm 13,1

Snad také i ty sis několikrát myslel, že na tebe Pán Bůh zapomněl. Nejsi jediný, který má takové myšlenky. David, básník 13. Žalmu tázal se Boha přímo.: „Dlouho ještě, Hospodine, na mne ani nevzpomeneš?“ Připadal si docela opuštěný a zapomenutý, jak to také i u nás často bývá.

Mysleme na to, že zdání klame.V Žd 13,5 říká pisatel „… Vždyť Bůh řekl: Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu.“ Copak by nemělo toto zaslíbení platit také pro nás? Boží slovo je věčně platné. V proroku Izajáši nalezneme nádherný Boží příslib: „Nezapomenu na tebe…“Ať se děje cokoliv, Hospodin je nám blízko.“A já s vámi jsem po všechny dny až do skonání světa.“ Řekl Pán Ježíš.

Snad nám Bůh dává příležitost, abychom mu za každých okolností důvěřovali a čekali na jeho pomoc a nespoléhali se sami na sebe. Jak jsou krásná Davidova slova, kterými tento Žalm končí. Nechť jsou tedy i našimi slovy:“Já v tvé milosrdenství však doufám, moje srdce jásá nad tvou spásou. Budu zpívat Hospodinu, neboť se mě zastal.“

Pevná skála

Vytáhl mne z jámy zmaru, z tůně bahna, postavil mé nohy na skálu, dopřál mi bezpečně kráčet.

Žalm 40,2

Nevím, zda někdo z vás se dostal do bahnité jámy anebo musel jít bažinatou oblastí. V každém případě je to velmi nepříjemné a nebezpečné, když člověk nemá pevnou půdu pod nohama. Je to opravdu zlé, když se někdo proboří tam, kde není pevný základ. Je prakticky nemožné se dostat z takového nebezpečí vlastními silami.

Takovou zkušenost žalmista učinil. Bůh mu však pomohl, když se sám nemohl zachránit. Vyvedl ho ze zkázy, vytáhl ho z bahna a jeho nohy postavil na pevnou skálu.

(Pokračování textu…)

Neměnnost

Ty však jsi stále týž.

Židům 1,12

Je dobré, že existuje někdo, který je stále týž. Ať se časy mění, ať se střídá móda – on zůstává stejný. Nemění se. Je stejný ve své lásce, stejný ve svém smilování, stejný ve své věrnosti.

Je stejný včera dnes i zítra. Je dnes, čím byl včera a čím bude zítra. Zůstává na věčnosti, čím byl včera a čím je dnes.

Je na něho polehnutí, neboť své myšlení nemění. Podle něho se můžeme a smíme v důvěře řídit, jít bez nebezpečí. Jím nebudeme nikdy zklamáni. Na jeho slovo se můžeme spolehnout.

(Pokračování textu…)

Zpět ke kříži

Vždyť Kristus nevešel do svatyně, kterou lidské ruce udělaly jen jako napodobení té pravé, nýbrž vešel do samého nebe, aby se za nás postavil před Boží tváří. …Tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých; po druhé se zjeví ne už kvůli hříchu, ale ke spáse těm, kdo ho očekávají.
Židům 9, 24 – 28

Na konci deváté kapitoly Listu Židům sděluje nám Duch svatý k našemu povzbuzení tři důležité skutečnosti, které se týkají minulosti, přítomnosti a budoucnosti.

Vede naše zraky zpět ke kříži. Tam byl Kristus obětován jen jedenkrát, aby na sebe vzal naše hříchy. jeho výkupné dílo není jen jedinečné ve své velikostí. Nikdy nemusí být opakováno. Smrt našeho Spasitele na kříži v pohledu na naše hříchy vše na věky napravila. Tato spása nemůže být ničím a nikým otřesena.

(Pokračování textu…)

Boží láska

„Co tedy nakonec řekneme? To, že pohanští národové, kteří neusilovali o spravedlnost, spravedlnosti dosáhli, a to spravedlnosti z víry. Izrael však, který usiloval o spravedlnost podle zákona, k cíli zákona nedospěl.“
Římanům 9, 30 31

Proč pohané a ne Izrael nalezli ve víře společenství s Bohem? Pohané o ně neusilovali, Židé ano. Jako Boží lid byli tak blízko, a přece je minuli. Pavla neustále trápí tato otázka. Spočívá v Božím svobodném vyvolení, tak zní první odpověď. Pavel nalézá druhou odpověď. Spočívá v tom, že se Izrael domníval, že si svou spravedlnost před Bohem může zasloužit vlastním výkonem.

(Pokračování textu…)

Očištění od hříchu

„Omyj se , a budeš čist.“
2.Královská 5,13

„Hlavně zdraví!“. Jak často jsem tuto větu slyšela. Někdo přitom ještě klepe na dřevo.

Naamán, jeden z nejvyšších důstojníků aramejského krále onemocněl malomocenstvím. Je to obtížná, zlá, dlouhotrvající nemoc. Naamán si mohl všechno dovolit. A přece byl docela ubohý. Polovinu svého jmění by dal, jen aby mohl zase žít normálně, aby byl zdráv. Mnoho nemocných uvažuje podobně. Hlavně zdraví!

Jak ale reagujeme, když naše duše onemocní? Když hrozí, že se zhroutí pod nánosem neodpuštěných vin? Není hřích také jakýmsi druhem malomocenství? Není také smrtelnou nemocí?

(Pokračování textu…)

Pomoc a síla

Také se kolem něho shromáždili všichni utlačovaní, všichni stíhaní věřitelem a všichni, jejichž život byl plný hořkosti. Stal se jejich velitelem.

1.Samuelova 22,2

David svým vítězstvím nad Goliášem prokázal, že není vzbouřencem, který by chtěl změnit existující řád. Byl pro lid a hledal pro něj to nejlepší. Nedovolil také svým lidem, aby vložili ruku na krále Saula, i když pod ním velice trpěl. David všechno přenechal svému Bohu. David svým životem ukazuje na mnoha místech, že nalezl uznání před Hospodinem. Stává se tím předobrazem Pána Ježíše.

(Pokračování textu…)

Odpuštění

Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.
Efezským 4,32

Je mnoho bídy a nouze ve světě. Hlavní příčinou jsou naše mezi lidské vztahy. Jednáme spolu navzájem bez lásky, jsme žárliví a nedůvěřujeme si. V druhém člověku vidíme jen konkurenta a pracujeme proti sobě. Proč se potom divíme , že náš svět je naplněn nenávistí a stálým nepokojem? Můžeme na této situaci vůbec něco změnit? Jistě!

Člověku, který je smířen s Bohem, je možné vyjít s druhým člověkem. Ale napřed musí všechno souhlasit ve vertikálním směru. Teprve potom bude všechno fingovat i v horizontální rovině.

(Pokračování textu…)

Světlo světa

Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město na hoře ležící.
Matouš 5,14

Jestliže Pán Ježíš říká ke svým učedníkům: „Vy jste světlo světa“, , pak tím míní jejich svědectví ve světě. Náš způsob života jako následovníků Pána Ježíše má být pro každého v tomto světě viditelným světlem. Toto světlo je přiznáním učedníka ke svému Pánu. Tím je jasné, ke komu patří. Vyznávejme proto Krista všude a za každých okolností.

Jíme-li v restauraci, nestyďme se za svou modlitbu před jídlem. I to je naše vyznání Krista před lidmi.

(Pokračování textu…)

Poslání

Hospodin se k němu (ke Gedeonovi) obrátil a pravil: „Jdi v této ,své síle a vysvobodíš Izraele z rudou Midjánců. Hle, já tě posílám.“
Soudců 6,14

Když Bůh chce , pověří lidi úkolem nebo posláním, pak k tomu povolává takové, kteří se většinou nemohou vykázat žádnou lidskou silou, předností či kvalitou. David byl např. Nejmladším a nejméně významným synem ve své rodině, když Bůh pověřil proroka Samuela, aby pomazal tohoto mladého muže za krále Izraele. K apoštolu Pavlovi řekl Pán: „Měj dosti na mé milosti. Moje síla ve slabostí se dokonává.“

(Pokračování textu…)